- Evangelium je pesimistické. Pán Ježíš se odvolává na slova proroka Izaiáše. Týká se to nás. Jsme křesťané, myslíme si, že jsme zbožní. Některé věci děláme formálně. Myslíme si, že to, co jsme se naučili od rodičů, je správné. Dokonce někteří napomínají ostatní.
- Ve Francii byla Francouzská revoluce. Dále v Evropě byla 30 letá válka. Všechno bylo odpovědí na nemravnost lidí, na rouhání vůči Bohu. Dnes jsou to potraty, eutanazie, ale to je jen důsledek. Koronavir je tu k zamyšlení. Nosíme roušky. Je to symbol, abychom mlčeli. Abychom zbytečně nemluvili. To omezování má význam v Božím plánu.
- Ve 2. Čtení říká sv. Pavel Filipanům, které měl velmi rád. O nic nemít starosti, všechno předkládat Bohu. Bůh ví všechno. Jednat spravedlivě. Chválit lidi, kteří si to zaslouží. Abychom se nebáli. Naše víra je slabá. Bůh nedopustí, aby se nám stalo něco, co nám není k dobrému. Když přijímáme sv. přijímání, abychom věřili, že to je Bůh, že to je Pán Ježíš. Že to není něco. To není za odměnu, to je k naší posile! Abych snášel i ostatní lidi, ve kterých je také Pán Ježíš.
- Posuzování, závist, pomluvy. A když si to uvědomím, už to je začátek, kdy Pán Ježíš může léčit.