Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
Madrig2017Srdečně zveme na poslední koncert v letošním roce a to v pátek 8. prosince 2017 od 19.30 - Adventní koncert Českých madrigalistů. Zazní staročeské roráty, písně z Benešovského a Franusova kancionálu, skladby J. Pachelbella, J.J Božana, H.L. Hasslera, F.X. Thuriho, varhanní improvizace a další.
 
Vokální soubor Čeští madrigalisté byl založen v roce 1929 s původním názvem Pražské pěvecké sdružení. V roce 1935 obdržel soubor čestný titul Litterati cantores Universitatis Carolinae Pragensis, v překladu Učení pěvci pražské University Karlovy. Zakladatelem souboru a jeho prvním uměleckým vedoucím byl dirigent a skladatel Bohumil Špidra, který soubor vedl až do své smrti v roce 1964. V tomto roce převzal vedení souboru prof. Stanislav Štipl. Podařilo se mu postupně stabilizovat složení souboru na 12-16 členů a ve svém programu navázal na nejcennější tradici souboru, tj. na interpretaci české vokální hudby. Vedle toho soubor studoval i uváděl evropskou renesanční hudbu (madrigaly, moteta), Bachovy chorály a kantáty či starou slovanskou a ruskou vokální hudbu. Kmenový repertoár tak vzrostl ze 170 převzatých skladeb na téměř 500. V roce 1984 se stal dirigentem a uměleckým vedoucím Českých madrigalistů profesor pražské konzervatoře František Xaver Thuri. V jeho osobnosti získal soubor citlivého sbormistra, poučeného v oblasti staré hudby, hobojistu, cembalistu, varhaníka a, jak je často nazýván, "posledního žijícího barokního skladatele v Čechách". Poslední změna za dirigentským pultem nastala v roce 2012, kdy vedení souboru převzala Veronika Hádková. V roce 1991 natočili Čeští madrigalisté svoje první CD - Českou vánoční mši Jana Evangelisty Kypty a do dnešního dne dalších devět, např. Zpěvy literátských bratrstev, či Poklady vánoční hudby. Soubor Českých madrigalistů spolupracuje na svých koncertech s předními českými instrumentalisty.

Účinkují: Vokální soubor Čeští madrigalisté, Miroslav Pšenička - varhany, Jan Thuri - hoboj, Jan Hádek a Štěpán Ježek - housle, Petra Feistauerová - viola, Libor Mašek - violoncello. Diriguje Veronika Hádková.
 
Kulturní Osmičky je cyklus kulturních pořadů v kostele sv. Petra a Pavla, Bohnická ul., Praha 8. "Osmičky" se konají vždy 8. dne v měsíci v 19.30, mimo letních prázdnin. Vstupné je dobrovolné, doporučené 100,- Kč, vstup je bezbariérový. Kostel je v zimním období vytápěn. Spojení: Metro C Kobylisy, autobus 102, zastávka Staré Bohnice. Podrobnosti o koncertech, jejich historii a připravovaných akcích najdete na webu www.osmicky.cz a facebooku: www.facebook.com/osmicky. Kulturní Osmičky podporují Nadace život umělce, Ministerstvo kultury a Městská část Praha 8. -dd-FB udalost
 
(text pořadatele Kulturních Osmiček Renáty Molové)
 

Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
Osmicky 2017 11 webOboroh je folkrocková kapela z Rychnovska ve východních Čechách, která se za 28 let své existence stala legendou. Skupina má na svém kontě 25 tisíc prodaných, kritikou velmi dobře přijatých alb, přes 1000 koncertů nejen v tuzemsku, ale i na Slovensku, v Polsku, Německu, Holandsku, Francii, Švýcarsku, Irsku a společná vystoupení s Filharmonií Hradec Králové. Léta zkušeností dala Oborohu jistotu a přesvědčivost při koncertním provedení skladeb, ať už starozákonních žalmů zhudebněných vedoucím kapely Slávkem Klecandrem, nebo jiných písní, opatřených většinou jeho filozofujícími texty. Slávek vystupuje rovněž se svými sólovými recitály.
 
Kapela vystupuje ve složení:
Slávek Klecandr - textař, skladatel, kytary, zpěv, učitel klasické kytary na ZUŠ v Týništi nad Orlicí
Roman Dostál - (bicí dříve), nyní klávesy, zpěv, majitel a učitel soukromé hudební školy obor klávesy, kytara, flétna
Libor Ježek - bicí, zpěv, alternuje v AC/DC Czech revival paličky R-stick
Jaroslav Jetenský - basa, kytara, zpěv
 
Kulturní Osmičky je cyklus kulturních pořadů v kostele sv. Petra a Pavla, Bohnická ul., Praha 8.
„Osmičky“ se konají vždy 8. dne v měsíci v 19:30 mimo letních prázdnin.
Vstupné je dobrovolné, doporučené 100,- Kč, vstup je bezbariérový.
Kostel je v zimním období vytápěn. -rm-
FB udalost

Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení

StDen2017 pozv sirka 92x63 FINAL  V neděli 1. října 2017 se dvůr statku Vraných ve Starých Bohnicích promění ve starověkou osadu. Čeká vás putování dávnými věky, dozvíte se zajímavosti o nejstarším osídlení Bohnic a okolí. Seznámíte se s pravěkými technikami lovu a zpracování dřeva. Nahlédnete do dílny tkalců, pravěké kuchyně, podíváte se jak vznikají mince nebo budete moci obdivovat šikovnost místního kováře.

 Statek bude otevřen od 14.00 do 18.00 hodin. V 15 hodin bude následovat pravěká módní přehlídka, která vás provede dobovým oblečením od nejstarších dob až po keltské osídlení.
 Historického programu se ujali členové spolku Bacrie z České Třebové. Pokud časové možnosti dovolí, tak součástí bude i vědecko - fantastická rekonstrukce pravěké hudby v podání souboru Altsteinzeitliche Knochenklangbilder. Ukázky je možné shlédnout ZDE. Divadelní scénka v podání bohnických ochotníků vás zavede do nejdávnější historie Bohnic a okolí. Své místo budou mít také výtvarné dílničky a další překvapení. Dozvíte se také novinky o vznikající Bohnické naučné stezce. Budou vystaveny nové přírůstky v archivu historických fotografií Bohnic. Během Starohnického dne bude možnost zakoupit unikátní knihu Pravěká Praha za zvýhodněnou cenu.
Starobohnický den pořádá spolek Bohnice žijí a Městská část Praha 8. Partnery akce jsou Nadace život umělce, Osmička pro rodinu a vydavatelství LIBRI. Starohnický den je také součástí akce Mezinárodní den archeologie
Jak se k nám dostanete? Autoubusem 102, zastávka Staré Bohnice, statek Vraných je přímo na náměstí. Mapa
Udalost na facebooku-rm-
 

 

Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
21192130 1573416282710207 7493645532384086462 nV rámci Dne evropského dědictví 16. 9. 2017 bude v kostele sv. Petra a Pavla v Praze 8 - Bohnicích promítán unikátní dokument Skauti bez lilie o skautském hnutí v období normalizace.
 
Osudy českého skautingu – to jsou české dějiny „v malém“. Skauti byli nežádoucí pro nacisty i komunisty, třikrát se ocitli „mimo zákon“, a vždy museli volit strategii přežití. Nebyla jednotná, oddíly a jejich členové se rozhodovali sami za sebe. Ve filmu Skauti bez lilie se v rozhovorech s pamětníky soustředíme na obnovu Junáka v roce 1968, na nucené sloučení s komunistickým pionýrem, na život v „husákovském“ dvacetiletí. Co je pro skauting důležité? Nakolik bylo možné vést skautský oddíl bez symbolů, bez kroje, v soustavném utajování? Mohly být uchovány skautské myšlenky v pionýrském oddílu? To jsou některé z otázek, které jsme kladli pamětníkům.
 
Začátek promítání je v 18:00 hodin. Délka filmu 52 minut, vstupné zdarma. Film vyrobil Skautský institut a Post bellum. Shlédněte trailer k filmu na YouTube. -dd-
FB udalost

 

Hodnocení uživatelů: 0 / 5

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení

Osmicky 2017 10 webJiž tuto neděli 8. října od 19.30 se koná další koncert v kostele sv. Petra a Pavla. Zazní SEFARDSKÉ PÍSNĚ - středověké písně španělských Židů v podání souboru CUTHNA ANTIQUA z Kutné Hory.
Celá staletí svého vyhnanství chránili Židé svou tradici, své příběhy a písně. A tak jejich písně žijí podnes, oslovují nás, ale hlavně se dotýkají srdcí nás všech.  Koncert vám přiblíží zvláštní, a přesto blízkou židovskou kulturu, nábožensko-historickou tradici i její krásu a bohatství.

SEFARDŠTÍ ŽIDÉ je označení pro Židy pocházející ze Španělska (z biblického slova "Sefarad", kterým se ve středověké hebrejštině označovalo Španělsko). Podle legend byli Židé na Pyrenejském poloostrově již za časů krále Šalamouna - pravdou je, že židovské osídlení je v těchto místech velmi staré. V roce 1492 došlo k vyhoštění Židů ze Španělska, ti se poté většinou usadili v Portugalsku, severní Africe, Itálii a Turecku. Sefardská židovská kultura se tak rozšířila ve středozemní oblasti. S sebou si nesli svůj vlastní jazyk, směsici středověké španělštiny a hebrejštiny - ladino, dále vlastní liturgický ritus (nosach) a výslovnost hebrejštiny, která dala základ pozdější výslovnosti moderní hebrejštiny.

 Soubor CUTHNA ANTIQUA je instrumentálním tělesem staré hudby, které se zabývá historicky věrnou interpretací hudby období pozdní renesance a baroka. Původní dobová hra vyžaduje původní techniku hry a tím pádem i konstrukčně původní typy nástrojů. Cuthna Antiqua má k dispozici kromě tradičních nástrojů, jakými jsou housle, také například vzácnou violu d´amour nebo loutnu. Repertoár tvoří díla známých i méně známých, avšak neméně kvalitních českých i evropských autorů. Podrobnosti o souboru včetně hudebních ukázek najdete na stránkách a facebooku souboru. -rm-

FB udalost

Vítejte

na stránkách Římskokatolické farnosti sv. Petra a Pavla v Praze Bohnicích. Najdete zde aktuální informace o dění ve farnosti, kulturních akcích, unikátních koncertech, službách církve a ohláškách.

K dispozici je také knihovna a farní centrum. Prohlédněte si naši fotogalerii a shlédněte videoprezentaci farnosti.

V případě potřeby nás kdykoliv zkontaktujte.